Aplikace
Ve své praxi se často setkáváme s požadavkem investorů i projektantů na difuzně otevřené skladby.
Na dotaz „difuzně otevřená konstrukce“ dne 17.5.2026 internet odpověděl:
„Difuzně otevřená skladba umožní vodní páře postupně procházet konstrukcí směrem ven, aniž by kondenzovala v citlivých vrstvách. Cílem je suchá, stabilní a trvanlivá konstrukce bez plísní a hniloby. V praxi to znamená volit materiály s rozumnou paropropustností a klesajícím difuzním odporem směrem k exteriéru a zároveň zajistit vzduchotěsnost na vnitřní straně".
S touto definicí, na rozdíl od jiných, lze v principu souhlasit. Přeci jen je ale třeba pro jistotu upřesnit, že procházení vodní páry konstrukcí není naše touha nebo potřeba, je to jen důsledek neúprosné fyziky, prostě vodní pára se šíří difuzí skrz konstrukci, když na jedné straně konstrukce je vyšší parciální tlak páry než na straně druhé. V případě vytápěných prostor v chladném ročním období tedy difuze probíhá z interiéru k exteriéru. Z pohledu rizika, že se pára na nějaké vrstvě zarazí a zkondenzuje, je tedy dobré, když množství páry vstupující do konstrukce je co nejmenší.
Některé jiné varianty definice difuzně otevřené skladby obsahují dovětek, že konstrukce dýchá. S těmi rozhodně souhlasit nelze. Jestli pojem dýchání je spojen s výměnou vzduchu (moje plíce to dělají), znamenalo by to, že autor definice chce větrat přes konstrukci. K čemu je to ale dobré? Nestačí otevřít okno a vyvětrat nebo vyměnit vzduch v místnosti vhodným vzduchotechnickým zařízením? Je tedy třeba zdůraznit, co již sdělil zdroj na internetu, že je třeba zajistit vzduchotěsnost konstrukce a, jak vyplyne z dalšího textu, raději i parotěsnost na interiérové straně. Navíc, konstrukce, která by propouštěla vzduch, bude v rozporu s požadavkem normy.
K požadavku na vzduchotěsnost konstrukce na interiérové straně autoři dalších verzí definice připojují, že „oproti difuzně uzavřeným konstrukcím není použitá parozábrana, která by bránila průchodu páry, ale spíše parobrzda s nízkým difuzním odporem“. Je to velmi zažitá zvyklost. Přesto se nelze ubránit úvaze o tom, proč na start na interiérové straně nasazovat vrstvu s relativně nízkým difuzním odporem, když směrem k cíli na exteriérové straně mají difuzní odpory vrstev postupně klesat a u poslední vrstvy skončit na reálné hodnotě reálného materiálu. Proč riskovat, že některá vrstva na cestě vodní páry k cíli nebude schopna mít difuzní odpor o něco menší než vrstva předchozí? Jak to dopadne, když někdo nanese více například lepidla nebo nátěru, než předpokládaly výpočty, dodaný materiál některé vrstvy se odchýlí od deklarovaných difuzních vlastností nebo některý materiál jinak zareaguje na skutečnou vlhkost?
Ještě je důležité zdůraznit, že materiál není totéž, co vrstva. Difuzní odpor materiálu je pouze podkladem pro zjištění výsledného difuzního odporu vrstvy, do níž je materiál zabudován obvykle na nějaký podklad, pospojován z jednotlivých desek, pruhů nebo jiných částí a vrstva jako celek je napojena. A při určité míře „škvírovitosti“ je možná původní difuzní odpor materiálu zcela nezajímavý.
Při počáteční nízké hodnotě difuzního odporu parobrzdy je zodpovědnost autora návrhu za správnou polohu skutečně provedené vrstvy ve frontě od startu k cíli opravdu vysoká.
A nakonec do výše uvedených, často laboratorních, úvah, může snadno hodit vidle zatékání.
Příklad rekonstrukce
Pojďme se podívat na konkrétní dřevostavbu, která relativně krátce po dokončení musela projít rekonstrukcí.
Realizační firma byla původně přivolána k zatečení z netěsného odpadu sprchy do konstrukce. Po odkrytí konstrukcí se ale následně ukázaly další závažné problémy. Dřevostavba byla navržena, realizována a na trhu nabízena jako difuzně otevřená. Vzduchotěsnost a parotěsnost měla zajišťovat OSB deska na vnitřní straně konstrukce.
Původní skladba obvodové konstrukce (od interiéru):
• záklop SDK deskou
• OSB deska
• dřevěná konstrukce z KVH hranolů v systému 2by4
• foukaná izolace (mezi sloupky)
• ETICS na dřevovláknité desce
Postupným odkrytím jednotlivých skladeb bylo zjištěno, že „otevřená“ byla zejména směrem dovnitř. Otvory v OSB desce z interiérové strany, které jsou určeny pro foukanou izolaci, nebyly nijak zapraveny ani utěsněny, byly pouze zaklopeny sádrokartonovou deskou. Stejný problém vznikl i u veškerých instalací, které procházely do konstrukce. Postupným odkrýváním pláště stavby byly zjištěny vážné problémy na více místech, například špatné osazení parapetů vůči ostění, kudy s největší pravděpodobností vnikala voda do konstrukce stavby a tím docházelo k poškození konstrukce vlhkostí. Degradované dřevěné prvky se vyskytovaly také pod oplechováním štítu budovy.
Problémy se nevyhnuly ani konstrukcím šikmé střechy se skládanou krytinou a ploché střechy s povlakovou hydroizolací. Mimo jiné plochá střecha s povlakovou hydroizolací sice obsahovala vzduchovou vrstvu pod hydroizolací, ale žádné větrací otvory.
Podrobnosti ke zjištěnému stavu jsou uvedeny v popiscích fotografií.
Firma, která stavbu realizovala je již dnes v insolvenci. Celkovou rekonstrukci, která byla nutná již po pár letech užívání domu provedla firma Polaštík realizace staveb s.r.o.
Na naše doporučení byla změněna koncepce skladby ploché střechy na skladbu umístěnou nad nosnou konstrukci.
Nová skladba ploché střechy (od interiéru):
• hydroizolace z mPVC fólie DEKPLAN 76 mechanicky kotvená,
• tepelně izolační desky z PIR,
• spádové klíny z EPS,
• parotěsnicí vrstva ze samolepicího SBS modifikovaného asfaltového pásu,
• záklop z OSB desek P+D
• akustická izolace z minerální vaty,
• vazníková konstrukce,
• původní SDK podhled
Rekonstrukce obvodových stěn zachovala původní koncept skladby, rozdílem byl důraz na kvalitní a vzduchotěsné provedení všech detailů. Napadené nosné dřevěné prvky byly vyměněny, na vnější líc byl proveden ETICS na dřevovláknité desce s difuzně propustnějším omítkovým systémem.
Pokud nelze zvolit přímo difuzně otevřenou provětrávanou fasádu, volba vhodného omítkového systému u ETICS v difuzně otevřených systémů výrazně ovlivní celkové parametry. Zde byla zvolena jako základní vrstva Webertherm clima a omítka Weberpas extraClean.
Nová skladba obvodové stěnové konstrukce (od interiéru):
• obklad ze SDK desek,
• vnitřní opláštění z OSB desek s přelepenými spoji a těsně opracovanými prostupy,
• dřevěná konstrukce z masivních hranolů 2by4,
• tepelná izolace z minerální vaty mezi sloupky,
• vnější opláštění deskami Steico Special Dry,
• ETICS - webertherm clima + weberpas extraClean.
Také u skladby střechy se skládanou krytinou se zachoval původní koncept. Bylo ale rozhodnuto o celkové výměně tepelné izolace, protože původní, foukaná, se sesedla. Nalezené defekty v parozábraně byly utěsněny.
Skladba střechy se skládanou krytinou (od interiéru):
• střešní krytina,
• latě 40/60,
• kontralatě 40/60,
• DHV z difúzní folie,
• nově tepelná izolace z minerálních vláken,
• dřevěná nosná konstrukce,
• vyspravená parozábrana z fólie lehkého typu + SDK podhled.
