Logo Přihlásit | Registrovat

Přihlášení


Registrace do programu DEKPARTNER

Přihlašovací údaje
Zaměření*
Kontaktní údaje

Zapomenuté heslo


Vzdělávací centrum

Fotovoltaika je důležitá, nesmí ale poškodit střechu

Zveřejněno: 13. 7. 2026
Petr Šťastný
Stavebniny DEK a.s., konzultační technik pro pobočky Liberec, Česká Lípa, Turnov
Všechny články autora

O významu zařízení pro získávání obnovitelné energie, mezi něž patří i fotovoltaické panely, není pochyb. Sebeprospěšnější zařízení by ale nemělo poškozovat konstrukce domu, na kterém je umístěno. O tom snad také není pochyb. Aby se dařilo tuto zásadu dodržovat, měla by montáž FV panelů probíhat v součinnosti se zkušenou pokrývačskou firmou, která pro konkrétní krytinu vybere optimální způsob zabudování připevňovacích prvků do krytiny. Samozřejmě požadavky na únosnost připevňovacích prvků by měl stanovit statik.

V článku bych chtěl ukázat odstrašující příklad, kde se montáž fotovoltaiky nepovedla a konstrukce domu tak opravdu byla ohrožena.

Kontaktovala mě realizační firma s tím, že majitel objektu má podezření na špatně provedenou střechu. Na prkenném bednění u krokví a na krokvích se objevily po jarním dešti vlhkostní mapy. Tato firma realizovala novou krytinu z velkoformátových plechových tabulí imitujících taškovou krytinu („taškoplech“). Novou krytinou nahradila původní azbestocementové šablony. Bednění, na kterém byl azbestocement položen, využila k provedení doplňkové hydroizolace, připevnila kontralatě a latě, které se staly podkladem pro taškoplech.

Už při příjezdu k objektu jsem mohl zvažovat jednu variantu příčiny problémů. Na jižní ploše sedlové střechy byly namontovány fotovoltaické panely, ke kterým se zhotovitel krytiny nehlásil. Namontoval je někdo až poté, co zhotovitel, jenž mě pozval, předal hotovou krytinu. Podezření na souvislost s fotovoltaikou rostlo s poznáním, že vlhkostní mapy byly pouze na jižní straně, tedy tam, kde byly vidět FV panely.

Ze střešního výlezu bylo možné zjistit, že kovový rošt, na kterém jsou připevněny FV panely je připevněn skrz krytinu, DHV a bednění do krokví závitovými tyčemi. Jak vypadá úprava tyčí v jejich části proniklé do krokví nebylo zřejmé. Na každé tyči je pryžová podložka přitlačovaná ke krytině matkou přes kovovou podložku. To by mohlo svědčit o snaze prostupy závitových tyčí skrz krytinu utěsnit. Jenže ….

Kamenem úrazu je to celoplošné bednění a již položená krytina. Je zřejmé, že tlaku na těsnění zespodu vzdoruje jen krytina z poměrně tenkého plechu. Nebylo, jak dostat pod krytinu nějaký vhodně tvarovaný prvek, který by podepřel vlnu krytiny, aby se podařilo zajistit dostatečné sevření pro aktivaci pryžového těsnění (za předpokladu správné tloušťky těsnění a přiměřeně malého otvoru pro tyč).

Dalším kamenem úrazu je zcela pochopitelný nesoulad mezi rozmístěním krokví a rastrem vln krytiny. Takže taškoplech je provrtán pokaždé v jiném místě vlny. Statik by jistě byl spokojen, ale i kdyby bylo jak dostat nějaké podložky pod plech, musela by každá mít jiný tvar, aby se podařilo dosáhnout utěsnění prostupů. Vzhledem k tomu, že tyče v mnoha místech protínají krytinu šikmo v závislosti na poloze ve vlně, je úvaha o přítlaku nejspíš stejně jen hypotetická.

Ve výsledku se z nové plechové velkoformátové krytiny stal cedník s otvory, kterými po závitových tyčích proniká voda do krokví a do výsušných trhlin v nich. Trhlinami se voda šíří uvnitř krokví. Skvrny zachycené na obrázcích 1 a 2 navazují na polohu připevňovacích prvků fotovoltaiky. Orientačním měřením vlhkosti dřeva jsem ověřil, že vlhkost dřeva ve skvrnách je i po delším období bez deště vyšší než mimo skvrny.

K popsanému hlavnímu problému se přidávají další. Na celé střeše je pouze jedna stoupací plošina, kterou namontoval zhotovitel krytiny kvůli komínu, nikoli kvůli fotovoltaice, o níž nevěděl. S montáží fotovoltaiky ale žádné další plošiny nepřibyly. Je jasné, že pohyb po taškoplechu v poměrně velkém sklonu je téměř nemožný. Případný servis panelů bude velmi obtížný a mně absence stoupacích plošin velmi ztížila kontrolu střechy. Některé prostupy závitových tyčí se mi přece jen podařilo vyfotit. Jsou na obrázcích 3 - 6.

Za zmínku stojí i to, že firmě provádějící fotovoltaiku nevadilo, že panely usadili nad vedení hromosvodu. Takové řešení je v rozporu s normou ČSN EN 62305-1 ED.2 (obr. 6.

Nevím, od jakého výrobce byla krytina za zkoumané stavbě, ale u výrobce DEKMETAL se lze inspirovat, že pro daný případ (bednění a dlouhé tabule plechu) nejspíš jediným vhodným řešením je použití systémových prvků (obr. 9) umístěných do dolních vln a připevněných vhodnými šrouby s těsnicí pryžovou podložkou. Rastr roštu pro fotovoltaiku se musí přizpůsobit laťování, aby každý šroub pronikl spolehlivě do masivního dřeva a sevřel dobře své pryžové těsnění.  Dotažení šroubů vyžaduje velkou péči ideálně s kontrolou utahovacího momentu. Latě nejspíš bude třeba zdvojit.

Jak je z příkladu zřejmé, pro správnou celkovou funkci fotovoltaické elektrárny na této konkrétní střeše už ve fázi plánování byla kromě specialistů schopných dobře zapojit elektrické obvody nutná účast také pokrývače a nejspíš i tesaře. Oprava vůbec nebude jednoduchá. Bude třeba znovu postavit lešení (dům je dvoupodlažní), demontovat fotovoltaické panely, demontovat některé díly krytiny, upravit laťování, opravit krytinu (bez výměny některých prvků se to neobejde) a namontovat zpět fotovoltaiku s využitím vhodných připevňovacích prostředků a s upraveným rastrem nosného roštu.

Na závěr dobrá rada pro investory: "K montáži fotovoltaiky potřebujete kromě elektrikáře také dobrého pokrývače".

Partneři programu